Diagnostika a léčba motilitních onemocnění rozhovor s MUDr. Lucií Zdrhovou a Mgr. Kateřinou Beranovou
Obě se specializujete na diagnostiku a léčbu motilitních onemocnění, co Vás k tomuto zaměření přivedlo?
Lucie: Již od studií jsem měla vášeň pro gastroenterologii. Po nástupu na I. Interní kliniku ve Fakultní nemocnici v Plzni jsem v rámci povinných koleček na všech odděleních byla samozřejmě i na gastroenterologii a hned jsem se do toho oboru zamilovala. Strašně se mi líbilo, že pracuji i rukama a navíc tam byl skvělý tým. Každý gastroenterolog se víceméně na něco specializoval, a protože se zároveň pořídil přístroj na manometrii a pH-metrii jícnu, s kolegou jsme se toho ujali a mě to začalo strašně bavit. Do toho jsem byla požádána naším významným gastroenterologem, docentem Martínkem, abych napsala článek o manometrii jícnu. No a takhle započala moje vášeň pro motilitní onemocnění.
Katka: Ke gastroenterologické neboli viscerální fyzioterapii jsem se dostala již na přednáškách na vysoké škole, které vedl Mgr. Bitnar. Jeho osobnost a nadšení pro obor mě inspirovala. V moment, kdy jsem zjistila, že motilitní onemocnění je možné ovlivnit fyzioterapií, jsem věděla, že se chci touto problematikou zabývat. Sama jsem v minulosti trpěla refluxním onemocněním a fyzioterapie a pohybová aktivita mi významně pomohla. V rámci mé diplomové práce jsem vedla experiment, kde jsem sledovala motilitu jícnu, potažmo aktivitu dolního jícnového svěrače v různých polohách. Tento projekt navazoval na předchozí výzkumy Mgr. Bitnara a měření přinesla velká poznání do fyzioterapie ale i oboru gastroenterologie. Manometrie ukáže problematiku v oblasti jícnu a my jsme pak schopni sledovat aktivitu a zapojení dolního jícnového svěrače v reálném čase. Vyšetření nám poskytne komplexnější informaci o onemocnění u individuálního pacienta. Strašně mě těší vidět zlepšení u pacientů a také to, že stále mohu přispívat k rozvoji této specializace a posouvat fyzioterapii dál. To je také důvod, proč jsem zahájila doktorandské studium na toto téma.
Jak se motilitní onemocnění projevují?
Lucie: Nejčastějším projevem refluxního onemocnění je pálení žáhy. Hodně lidí si ani neumí představit, co to je. Jedná se o takový svíravý pocit za dolní částí hrudní kosti, který se může propagovat směrem nahoru, může to být i jen bolest v oblasti mečíku nebo nadbřišku. Další projevem je návrat šťáv až do úst, polykací potíže nebo i chronický dráždivý kašel. U dětí bývají i záněty uší nebo zvýšená kazivost zubů.
Proč je toto onemocnění tak rozšířené?
Lucie: V Evropě trpí refluxem až 20% populace a v asijských státech je to o trochu méně, do 10%. Takže tam bude určitě význam genetických vlivů. Nicméně většina rizikových faktorů je dána životním stylem a to zejména nadváha, kouření, ale pak i některé léky, které oslabují tonus dolního jícnového svěrače. Z mnohých manometrických měření jsme si všimli i časté přítomnosti nesouhry dolního jícnového svěrače a bránice, takže významným faktorem může být i oslabení bránice z nedostatku vhodného pohybu.
Katka: Také to může propuknout v těhotenství, jednak hormonálně, ale taky fyziologicky, protože je přítomen zvýšený tlak na žaludek. Co je také zajímavé a ukázalo se v našem výzkumu je, že lidé, kteří mají bolest dolních zad měli často i reflux. Jen je téměř nemožné vypozorovat, co bylo prvotní, jestli projevy refluxu anebo bolesti zad. Každopádně je tam určitá spojitost. I kolegové u nás v Centru pohybové medicíny říkají, že mají pacienty, kteří přijdou s obtížemi zad a po 6 týdnech terapie třeba řeknou, že se jim cvičením i upravilo pálení žáhy.
Dá se mu tomuto onemocnění nějak předcházet?
Lucie: Tak určitě jsou zde ovlivnitelné faktory, o kterých jsme mluvili, jako je především nadváha, kouření nebo vadné držení těla. Nové studie ukazují, že i dostatek spánku může přispět ke zmírnění refluxních potíží.
Katka: Často se to lidem rozjíždí po nějaké typické stravě, jako jsou tučná a pálivá jídla, čokoláda, káva, alkohol nebo sycené nápoje. To je ale vždy individuální. Jak zmínila paní doktorka, lze upravit životosprávu, zařadit do života pohybovou aktivitu a pokud je to nutné, tak ubrat na váze.
Obě dvě velmi úzce spolupracujete při diagnostice našich pacientů. Jak tato spolupráce vypadá a co vám přináší?
Lucka: Musím říct, že tato spolupráce je naprosto výjimečná. Propojit gastroenterologii a fyzioterapii a mít oba specialisty během péče o pacienta „v jedné místnosti“ je zcela unikátní. Nevím o žádném pracovišti, kde by k tomuto docházelo. Já vlastně udělám standardní manometrické vyšetření, zjistíme, zda je narušená antirefluxní bariéra a zda má reflux nějaký dopad na pohyblivost jícnu. Katka s pacientem potom manipuluje a pozorujeme, jak se mu zapojuje bránici a dolní jícnový svěrač v různých polohách.
Katka: Přesně tak. Se zavedenou sondou pak s pacientem cvičím a aplikuju různé terapeutické prvky. Mám tedy možnost v daném čase sledovat reakci bránice a dolního jícnového svěrače. Sleduji, v jakém pohybu dochází k ideálnímu zapojeni bránice a zda je toho pacient schopný. Z celého vyšetření pak vycházím během budoucí terapie. Z tohoto důvodu je manometrie naprosto jedinečná a na jiném přístroji se tato aktivita nedá sledovat. Dalším pozitivem je, že jsme schopni objektivně zhodnotit účinnost terapie a případný vzrůst tlaku v oblasti dolního jícnové svěrače.
Lucie: Máme tak mnohem komplexnější informaci o pacientově stavu než při běžných manometrických vyšetřeních. Dále je také skvělé, že při takto úzké spolupráci vidím, jak se pacient zlepšuje po sérii jednotlivých fyzioterapiích. V nemocnici odešlete pacienta na rehabilitaci (pokud vůbec máte možnost jej někam odeslat, protože viscerální fyzioterapii se málokterý fyzioterapeut věnuje) a většinou pak už nevíte, jak to dopadlo. Tady o pacientech mám přehled od začátku do konce a v ideálním případě se u pacientů udělá ještě kontrolní manometrické vyšetření, kdy můžeme objektivně změřit zlepšení po terapii.
Jak se dají léčit motilitní onemocnění?
Lucie: Standardní doporučení při refluxních potížích, je nasadit léky, které snižují tvorbu žaludeční kyseliny. Proto často pacienty léčí samotní praktičtí lékaři. Ke gastroenterologovi se pacient dostane, pokud toto nezabere nebo je podezření na nějaké komplikace. Avšak je prokázané, že i když tyto léky patří mezi bezpečné a nejčastěji předepisované léky vůbec, mají i řadu nežádoucích účinků, zejména pak při dlouhodobém užívání nebo ve starším věku. Mohou vést k osteoporóze, demenci nebo můžou i poškodit ledviny. Samozřejmě tyto léky jsou nutné a to zejména v úvodu, kdy je mnohdy potřeba zaléčit zánět v jícnu způsobený refluxem, pak obvykle pacienti sníží dávku nebo je užívají při potřebě. Někteří pacienti podstupují chirurgické řešení, jsou možné i endoskopické metody léčby refluxu. V Centru pohybové medicíny nabízíme cestu, kterou je možné současně cílit i na jednu z možných příčin refluxu a to právě pomocí fyzioterapie. Fyzioterapie může u vhodných pacientů výrazně snížit projevy onemocnění, může snížit i potřebu užívání léků. Na to jsou studie, které to potvrzují.
Katka: Fyzioterapie dokáže, zejména u refluxního onemocnění, výrazně snížit projevy nebo dokonce je vyléčit. Je to však i na pacientovi. Často pacienti raději chtějí léky, které bohužel problém jen potlačí. Fyzioterapie nabízí úplně nový pohled na tuto problematiku. Reflux, který se dříve řešil pomocí léků a chirurgie, je nyní řešitelný pomocí fyzioterapie, což je ohromný pokrok. Pokud se ale pacient rozhodne pro fyzioterapii, znamená to, že tomu musí věnovat pravidelně čas. Výhodou je, že člověk má možnost cvičením vyřešit příčinu tohoto onemocnění a pokud je schopen dodržovat jistý režim, může snížit dávku léku, či je úplně vysadit.
Jaké ambice v oboru máte do budoucna?
Katka: Právě začínám doktorandské studium a chtěla bych prohloubit vědomosti a rozvinout fyzioterapeutický přístup v této problematice. Můj vyšší cíl pro tuto práci je, svým výzkumem sblížit obory gastroenterologie a fyzioterapie. Častokrát jsou jednotlivé obory uzavřené a sami pro sebe. O co se pokouším já i ostatní kolegové v Centru, je tyto obory propojovat. Pacientovo onemocnění je vždy komplexní a jedná se o důsledek různých faktorů. Proto si myslím, že fyzioterapie se může obohatit poznatky z gastroenterologie a naopak. Skvělé je, že na tomto projektu můžu pracovat společně s Lucií, protože to zase přidá na kredibilitě v gastroenterologické komunitě.
Lucie: Musím říct, že řešit příčinu nemocí je pro mě velmi důležité, vlastně zásadní, ne vždy to ale jde, často můžete pouze léčit projevy nemocí. Ale v tomto případě, u pacientů s refluxem si myslím, že to mnohdy možné je. Naučíte člověka správně držet a používat svoje tělo a pomůžete mu tím léčit jeho reflux. Těším se, resp. doufám, že s Katkou dokážeme v této oblasti přispět jasnými důkazy.
O dalších možnostech diagnostiky a léčby nemocí trávicího traktu si můžete přečíst na naší stránce věnované specializaci gastroenterologie.
Trpíte na příznaky jako pálení žáhy, plynatost, kyselost v ústech nebo bolest v nadbřišku?
Objednejte se k naší gastroenteroložce MUDr. Lucii Zdrhové na vstupní vyšetření.